Časový posun a hledání motivace na Turnaji mistryň


blo4

Přiletěla jsem do Šanghaje v úterý večer a doufám, že v pondělí, kdy budu hrát první zápas na letošním Turnaji mistryň, se už s časovým posunem vyrovnám.

Poslední dva měsíce jsem strávila tím, že jsem střídala body, které jsem potřebovala ke kvalifikaci mezi nejlepších osm hráček světa, cestovala jsem z New Yorku do Evropy, Číny a teď Singapuru, a je skvělé, že jsem to nakonec dokázala.

Necítím se špatně a doufám, že budu hrát lépe než loni, kdy jsem prohrála v zákadní skupině dva zápasy. Dostat se na Turnaj mistryň je každý rok jedním z mých cílů a vím, jaké to je zakončit tak sezonu, protože jsem v roce 2011 při svém debutu vyhrála.

Na konci sezony není moc času si odpočinout, se všemi závazky mimo kurt a tréninky, ale naštěstí jsem člověk, který je rád zaneprázdněný. Jen doufejme, že mi tři nebo čtyři dny budou stačit na to, vyrovnat se s časovým posunem.

“Hrát bez motivace je těžké”

Jsem především šťastná, že jsem na Turnaji mistryň poté, co jsem si během sezony vzala zatím nejvíc volna.

Na začátku roku jsem si dala měsíc pauzu, což jsem nikdy předtím neudělala, takže to byla nová zkušenost, ale ukázala mi, že se pořád můžu vrátit, hrát dobře a zůstat v první pětce. To je skvělé. Vyhrát tři tituly bylo skvělé, stejně jako porazit Serenu Williamsovou v Madridu, přestože jsem samozřejmě chtěla lepší výsledky na Grand Slamech.

Ale myslím si, že si vždycky můžete vzít něco pozitivního z těch špatných věcí, a o to se snažím, a pořád mám motivaci. Jsem opravdu šťastná, že jsem tady a soutěžím jako jedna z nejlepších osmi.

Už teď mám pocit, že tohle byla výjimečná sezona, ale s Fed Cupovým finále proti Rusku, které následuje po Singapuru, by to mohl být skvělý závěr roku.

Určitě to nebude jako Serenina sezona, i když ona v Singapuru nehraje. Myslím, že byla zklamaná, že prohrála na US Open, jen dvě vítězství od kalendářního Grand Slamu, a bylo pro ni těžké najít pak motivaci hrát na konci sezony.

Ona nebude hrát jen proto, že musí. Hrát bez motivace je těžké i pro ni, ale myslím, že co letos dokázala je skvělé.

“Nejsem fanynkou jídla v letadle”

blo2Poslední dva měsíce jsem měla několik dlouhých letů, z US Open zpátky do Evropy, pak jsem se vrátila z Číny do Česka a pak jsem letěla sem do Singapuru.

Může být těžké se s takovým rozvrhem poprat, když trávíte spoustu hodin ve vzduchu, ale naštěstí nemám problém v letadle spát.

Když létáte tolik, jako já, zvyknete si na to. Já nedělám na palubě žádné cviky, ale nosím kompresní ponožky a co nejvíc času trávím vleže. Snažím se moc nejíst – v letadle je všechno jídlo hrozně divné.

Vždycky si s sebou beru knihu, MP3 přehrávač, telefon a počítač. Ráda se dívám na filmy – zrovna jsem viděla dokument o Amy Winehouse, který byl skvělý a dojemný. Další věc, kterou s sebou vždycky mám, je můj tenisový bag. Je docela velký a občas s tím mám problémy, ale většinou mě nechají projít.

“Trénovala jsem jednou denně a dala jsem tomu všechno”

Bohužel jsem v Pekingu brzy prohrála a pak jsem nemohla jet do Moskvy, jak jsem plánovala, ale měla jsem pár dnů navíc se zotavit a relaxovat, a stihla jsem si zatrénovat v Česku.

blo3Myslím, že Aga Radwańska, Maria Šarapová a Simona Halepová dorazily do Šanghaje přede mnou. Když hraje turnaj jen osm hráček, je někdy těžké si domluvit trénink, ale letos máme štěstí na hráčky a než začnou zápasy, je to jednodušší.

Můžeme hrát i s trenéry, ale myslím, že před zápasem je dobré zahrát si nějaké body a od trenérů si nechat udělit závěrečné rady.

Na turnaji se děje spousta věcí i v zákulisí a tady to platí dvojnásob. Máme přes den spoustu aktivit a je třeba všechno důkladně naplánovat.

Důležitou součástí práce trenéra je zajistit, aby hráč nezanedbával tenis. Myslím, že se tady pořádně trénovat nedá, takže máme trénink jednou denně a dáváme tomu všechno. Pak máme jiné závazky.

Jsem ráda, že se nám všechno podařilo zorganizovat, a i když to byla dlouhá sezona, cítím se dobře a jsem připravená na další výzvy.

 

Rozhovor s Petrou Kvitovou dělal Piers Newbery z BBC Sport